9.díl-A nebo radši né....
BILL
Spokojeně jsem si kráčel do pokoje.Co se stalo?Toma už ta jeho "nudila",Georg zase už neměl náladu na pařby a Gustav se rozhodl,že se k němu Is vůbec nehodí.Všechno je zase jako dřív.Teda,krapet.Toma totiž rozhodně nenudila jakási dívka ze Španělska.Takže teď spolu chodí.Ale moc toho nenakecaj.Oba umí anglicky jenom trošku a ta španělka neumí německy ani pozdravit.Hrůza a děs běs!Tom pořád básní,co zrovna ta jeho udělala nebo provedla (ta holka je fakt hyperaktivní a má talent na průšvihy).Jmenuje se Carlotta.Na můj vkus až moc živá.Georg se obvykle někam zašije a vymýšlí melodie k songům a já a Gustav si povídáme.
,,Héle,podívej na támhletu!"vytrhne mě ze zamyšlení Gustav.S trhnutím jsem se posadil a zamžoural na objekt,který Gustava tak potěšil.Objekt měl hnědé vlasy až do pasu,jiskřivé modré velké oči,khaki šaty,které byly upnuté na tělo.Objekt byl tedy holka.Měla krásné plné try a jemné pravidelné rysy.Objekt byl to nejhezčí,co jsem kdy viděl.,,Páni!"utrousil jsem okouzleně.,,Co tady páňuješ?Myslel jsem ty její boty!"zahuhlal zmateně Gustav a podrbal se na hlavě.S narůžovělou barvičkou v obličeji jsem zamumlal výmluvné ,,aha" a sjel očima k nohám patřícím objektu.Nutno podotknout,že objekt měl hezké nohy.,,Ježiš!"vyklouzlo mi.Objekt nosil růžové botičky!Byly to kozačky,na kterých visely korálky.Khaki a růžové.Růžová mi onen objekt velise zprotivila.Stejně jako domýšlivý a nafoukaný výraz na jinak pěkné tváři.,,Vidíš jí?To je kus,co?"Gustav mi vzrušeně loktem porouchával žebra.,,Nech toho!"řekl jsem poněkud dotčeněji než jsem měl v plánu.,,Klid!"mumlal pro sebe Gustav.Potom si lokl na kuráž Red Bullu a šel se s tou nanynkou seznámit.Já jsem dál raději seděl u baru a pil Collu.Potom do místnosti vstoupil Objekt číslo dvě.Měl uslzené oči.Byla to holka a byla velice podobná tý nanyce,jak za ní šel Gustav.Jenom v obličeji.Vlasy totiž měla černý a manga účes,který jsem nosil.Na sobě měla stejný tričko jako jsem měl v klipu Rette mich,na nohách měla kalhoty podle mýho stylu.Celá byla sladěná do mýho stylu.,,Bille!"vydechla krátce a přilítla ke mě jako voda.,,Já jsem Andrea!"představila se mi.,,Aha.Ahoj."řekl jsem.,,Podepíšeš se mi?"vzal jsem od ní kus papíru a jal se podepisovat.Pokud se spokojí jenom s kusem papíru a potom mi dá pokoj,tak proč ne.Podal jsem jí papír zpátky i s mým podpisem.,,Děkuju!"byla z toho dočista unešená.,,Můžu..můžu...můžu si na tebe sáhnout?",,C-c-c-c-c-co?",,Jenom jestli se mi nedáš!Takovýhle snů jsem měla už spoustu!"řekla smutně Andrea.Natáhl jsem ruku.Andrea se mě lehce dotkla.Nebyla jako ostatní fanynky.Ty hodně křičely a kdyby mohly,tak by mi teď tu ruku urvaly.Andrea ne.Byla potichoučku,sotva jí bylo slyšet.,,Ty jsi opravdový!"zajásala si pro sebe Andrea a nasála vůni nosem.,,Hezky voníš!"usmála se.Dívala se na mě s takovým tichým obdivem v očích.Nevěděl jsem co dělat.Pod jejím rentgenovým pohledem jsem se cítil prapodivně.Už jen z toho důvodu,že si mě neuastále přejížděla přimouřenýma očima.Byla sice menší než já,ale stejně jsem se před ní krčil jako prvňáček.,,Děkuju!"poděkoval jsem za ten milý kompliment.,,Tys na mě promluvil."řekla mi jakoby mě obviňovala.Najednou se rozplakala.Nevim proč.Ale nebrečela jako ostatní.Ne tak hystericky,ale opravdu...smutně.Jen jí tekly slzy po tváři proudem.Nic jiného.,,Nikdy nebudeš můj,já to vím.Stejně tě miluju!Víc než kohokoliv na světě!Víc než svůj vlastní život!Za jediný dotek bych zabíjela,za jediný dotyk bych spáchala sebevraždu.Tď ses mě dotkl a já nemusím nic udělat.Já nemůžu odejít.Odejdi prosím první.Já to nedokážu."šeptala Andrea a pořád na mě valila oči.,,Andreo."vzdychl jsem.,,To,že mě nikdy nebudeš mít je pravda.Mám tě rád stejně jako všechny ostatní moje fanoušky.Je blbost ti nalhávat něco jiného."řekl jsem jí popravdě.Byla sice velice hezká,ale nemůžu s ní chodit.Nikdy by jsme si nepopovídali.Pořád by jen na mě civěla.,,Já vím.To moje chování to zhoršuje,ale já nemůžu jinak."řekla,jakoby mi četla myšlenky.,,Andreo."vydechl jsem.Dívali jsme si do očí.Její pohled mě doslova hypnotizoval a já hypnotizoval ji.Nevím,jak dlouho jsme se na sebe takhle dívali.Nevěděl jsem co dělat a Andrea to taky nevěděla.Prostě jsme se topili v našich očích.Cítil jsem k ni soucit.Věděl jsem,že to nemá lehké.Cítil jsem k ní však ještě něco.Bylo to jiné.Nikdy jsem k nikomu nic takového necítil.Byla zoufalá a já se cítil hrozně.Byla zoufalá kvůli mě.Vím,že to co chci a to,co taky udělám je chyba.Věděl jsem,že je to blbost,věděl jsem,že tohle udělat,tak jsem hotovej,ale udělal jsem to.Prostě jsem Andreu vzal do náručí a políbil.Jen zlehka jsem se dotkl rty,ale to stačilo k tomu,aby s dotknutí vznikla divoká líbačka.A taky že ano.Najednou jsem začal vnímat divně.Obrazy byly zpomalené ale zvuky zrychlené.Spousta dívek v místnosti propadlo hysterii.Pláč.Slzy.Ale já byl šťastný.Andrea byla určitě taky šťastná.Polibek byl nadpozemský.Nemohl jsem z toho co se událo nic pochopit.Najednou jakási hysterická fanynka hodila Andree nůž.ostrý hrot se jí zapíchl do břicha.Projel.Z nože čouhala jenom rukojeť.Tričko,které mám úplně stejné se stávalo jiným.Karmínově rudá krev ho zbarvila podle svého.Andrea zbledla až zprůhledněla.Klesla k zemi.Klekl jsem si kní a její postupně chladnoucí tělo jsem vzalo do náručí.,,Andreo!"zašeptal jsem.Andrea jenom zavřela oči.,,Miluju tě,Bille!"Nevím,co se stalo potom.Slyšel jsem jenom houkání sanitky.Kdosi mi Andreu vytrhl z náručí.
Nemůžu se smířit s faktem,že je Andrea mrtvá.
A jenom kvůli mě.
Tak jsem se rozhodla,že s touhle povídkou budu pokračovat.Bude mít 20 dílů.:)
Ještě něco:Myslíte si,že se Bill zhroutí?:):
Komentáře
Přehled komentářů
Tak tohle je trochu smutný,ale já si myslim že ty Eliško vimyslíš něco s dobrým koncem.No a myslim si že se Bill nezhroutí i když možná že jo.XD
...
(Yvi, 21. 6. 2006 14:29)No lepší by bylo,kdyby se mu to třeba jenom zdálo a pak by potkal tu nějakou holku.Ale nikdo by jí nehodil nůž do břicha!!!!Ted už musim jdu se dívat na Kruh....Tak čus pičus!!!!
Hmm!
(Miki, 24. 6. 2006 15:56)